diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/access.2 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/access.2

--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man2/access.2	1999-05-31 19:28:27.000000000 +0200

+++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man2/access.2	2009-11-27 16:46:02.000000000 +0100

@@ -1,4 +1,5 @@

-.TH ACCESS 2 "4. září 1998" "Linux 1.2.13" "Linux - Příručka programátora"

+.\" Aktualizováno podle man-pages-3.09-2 z distribuce Fedora 10

+.TH ACCESS 2 "23. lisotpadu 2009" "Linux 1.2.13" "Linux - Příručka programátora"

 .do hla cs

 .do hpf hyphen.cs

 .SH JMÉNO

@@ -10,12 +11,12 @@

 .BI "int access(const char *" pathname ", int " mode );

 .fi

 .SH POPIS

-.B access

+\fBaccess\fP()

 kontroluje, zda proces může číst či zapisovat do souboru (nebo jiného

 objektu souborového systému) se jménem

-.I pathname .

-Lze jej také použít ke zjištění existence 

-.I pathname .

+\fI pathname\fP.

+Lze jej také použít ke zjištění existence

+\fIpathname\fP.

 Pokud je

 .I pathname

 symbolický odkaz, pak jsou testována přístupová práva souboru, na

@@ -37,18 +38,17 @@

 a na přístupových právech adresářů a souborů, na které směřují

 symbolické odkazy na cestě.

-Kontrola je provedena se 

+Kontrola je provedena se

 .I skutečným

 uid a gid procesu. Nebere se zřetel na efektivní id, které se projeví

 při souborové operaci. Tak mohou setuid programy snadno zjistit

 skutečná práva uživatele.

-Kontrolují se pouze příznakové bity; ne typ souboru či jeho obsah.

-Pokud je adresář "zápisu schopný", lze v něm pravděpodobně tvořit

-soubory - nemůžeme do něj zapisovat, jako do běžného souboru. Zrovna

-tak DOSový soubor může být "spustitelný", ale

-.BR execve (2)

-bude stále protestovat.

+Pokud má volající proces dostatečná privilegia (například skutečné UID

+je nula), pak je test

+.B X_OK

+pro soubor úspěšný, pokud je povoleno spouštění souboru jeho vlastníkem

+skupinou nebo ostatními.

 .SH "NÁVRATOVÁ HODNOTA"

 Při úspěchu (všechna kontrolovaná práva jsou dostupná) vrací nulu.

 Při neúspěchu (alespoň jeden druh přístupu reprezentovaný příslušným

@@ -58,18 +58,17 @@

 \-1, a proměnná

 .I errno

 je nastavena.

-.SH CHYBY

+.SH CHYBOVÉ STAVY

+\fBaccess\fP() by měl selhat pokud:

 .TP

 .B EACCES

-Požadovaný přístup by byl odepřen. 

+Přístup k požadovanému souboru by byl odepřen nebo právo na vyhledávání je odepřeno

+pro některý z adresářů v cestě \fIpathname\fP. (Viz také \fBpath_resolution\fP(7).)

 .TP

-.B EFAULT

+.B ELOOP

 .I pathname

-odkazuje někam mimo přístupný adresovatelný diskový prostor.

-.TP

-.B EINVAL

-.I mode

-je zadán chybně.

+obsahuje cyklický symbolický odkaz, např. symbolický odkaz odkazuje

+sám na sebe.

 .TP

 .B ENAMETOOLONG

 .I pathname

@@ -85,25 +84,84 @@

 .I pathname

 použité jako adresáře ve skutečnosti nejsou adresáře

 .TP

+.B EROFS

+Bylo požadováné právo zápisu pro soubor, ale souborový systém

+je pouze pro čtení.

+.PP

+\fBaccess\fP() může selhat pokud:

+.TP

+.B EFAULT

+.I pathname

+odkazuje někam mimo přístupný adresovatelný diskový prostor.

+.TP

+.B EINVAL

+.I mode

+je zadán chybně.

+.TP

+.B EIO

+Objevila se vstup výstupní chyba.

+.TP

 .B ENOMEM

 Málo paměti jádra.

 .TP

-.B ELOOP

-.I pathname

-obsahuje cyklický symbolický odkaz, např. symbolický odkaz odkazuje

-sám na sebe.

-.SH OMEZENÍ

-.B access

-vrací chybu i kdyby jeden jediný druh přístupu byl odepřen a všechny

-ostatní umožněny.

-.P

-.B access

-může zlobit na NFS souborových systémech, které mají zapnuté mapování UID,

-protože mapovaní UID je prováděno na serveru a je skryto před klienty.

-.SH "SPLŇUJE STANDARDY"

-SVID, AT&T, POSIX, X/OPEN, BSD 4.3

+.B ETXTBSY

+Bylo požadováno právo zápisu na spustitelný soubor, který je

+právě spuštěn.

+.SH POZNÁMKY

+\fBVarování\fP: Použití funkce \fBaccess\fP pro kontrolu zda

+je uživatel schopen například otevřít soubor, před tím, než tak

+opravdu učiníme, je bezpečnostní problém, protože je možné využít

+relativně krátkého časového okamžiku mezi kontrolou a otevřením souboru

+k manipulaci s ním. \fB Proto by jste se měli vyvarovat použití tohoto systémového

+volání pro tento účel\fP.

+

+Funkce \fBaccess\fP vrací chybu, je-li libovolný z přístupových typů

+specifikovaných v \fImode\fP odmítnut, i když jsou některé jiné

+přijaty.

+

+Pokud má volající proces dostatečné privilegia (například super uživatel),

+pak norma POSIX.1-2001 povoluje implementaci, která indikuje úspěch pro

+kontrolu

+.B X_OK

+i když není nastavený žádný z bitů, které povolují spouštění souboru.

+Linux toto nepovoluje.

+

+Soubor je přístupný pouze pokud je povoleno prohledávání všech adresářů,

+které se nacházejí v prefixu cesty k souboru (\fIpathname\fP). Pokud je

+libovolný z těchto adresářů nedostupný, pak volání \fBaccess\fP() skončí

+neúspěchem, nezáleží na tom, zda máme právo přistupovat k souboru

+samotnému.

+

+Jsou kontrolovány pouze bity, které určují přístup k souboru nikoli typ

+souboru nebo jeho obsah. Takže pokud je možný zápis do adresáře,

+pak to pravděpodobně znamená, že mohou být uvnitř tohoto adresáře vytvářeny

+soubory, a ne že lze adresář zapisovat jako soubor. Podobně může být

+DOS soubor shledán zapisovatelným, ale volání \fBexecve\fP(2) skončí

+chybovou hláškou.

+

+Volání \fBaccess\fP() nemusí korektně fungovat na NFS souborových systémech,

+které mají povolené UID mapování, protože UID mapování se provádí na

+straně serveru a je skryté před klientem, který kontroluje práva.

+

+.SH CHYBY

+Ve verzích kernelu 2.4 a starších jsou problemy v testu na \fBX_OK\fP

+pro super uživatele. Pokud jsou práva pro spouštění zakázána pro

+všechny uživatele a jedná se o soubor, ne adresář, pak tento

+test vrátí -1, pouze pokud je \fImode\fP specifikován jako \fBX_OK\fP. 

+Pokud je v \fImode\fP specifikováno i \fBR_OK\fP nebo \fBW_OK\fP pak

+\fBaccess\fP() vrací pro takovéto soubory 0. Verze kernelu 2.6

+(až do verze 2.6.3 včetně) se chovaly stejně jako kernel 2.4.

+

+V kernelech před verzí 2.6.20 ignorovala funkce \fBaccess\fP() efekt

+flagu \fBMS_NOEXEC\fP pokud byl tento příznak použit pro přípojení

+(\fBmount\fP(2)) souborového podsystému. Od verze 2.6.20 již funkce

+\fBaccess\fP() bere tento příznak v potaz.

+

 .SH "DALŠÍ INFORMACE"

-.BR stat "(2), " open "(2), " chmod "(2), " chown "(2), "

-.BR setuid "(2), " setgid (2).

+.BR chmod "(2), " chown "(2), " facestat "(2), " open "(2),

+.BR setgid "(2), " setuid (2), " stat "(2), " euidaccess "(3),

+.BR credentials "(7), " path_resolution "(7)

 .SH VAROVÁNÍ

-Překlad je pravděpodobně zastaralý. Pokud chcete pomoci s jeho aktualizací, zamiřte na http://man-pages-cs-wiki.homelinux.net/

+Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman-pages\fP ve verzi 3.19.

+Popis projektu a informace o oznamování chyb je možno nalézt

+na http://www.kernel.org/doc/man-pages/.

diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man4/mouse.4 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man4/mouse.4

--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man4/mouse.4	2009-11-27 16:40:59.000000000 +0100

+++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man4/mouse.4	2009-11-27 16:41:30.000000000 +0100

@@ -40,16 +40,12 @@

 .TS

 center;

 r c l.

-pin	jméno	použití

-

-2	RX	Data

-3	TX	\-12 V, Imax = 10 mA

-

-4	DTR	+12 V, Imax = 10 mA

-

-7	RTS	+12 V, Imax = 10 mA

-

-5	GND	Zem

+pin    jméno    použití

+2    RX    Data

+3    TX    \-12 V, Imax = 10 mA

+4    DTR    +12 V, Imax = 10 mA

+7    RTS    +12 V, Imax = 10 mA

+5    GND    Zem

 .TE

 To je specifikace, ve skutečnosti vystačí většina myší s 9 V.

@@ -68,16 +64,11 @@

 .TS

 center;

 l l.

-bitů/s	řetězec

-

-9600	*q

-

-4800	*p

-

-2400	*o

-

-1200	*n

-

+bitů/s    řetězec

+9600    *q

+4800    *p

+2400    *o

+1200    *n

 .TE

 První bajt z datového paketu může být určen k synchronizačním

@@ -91,10 +82,10 @@

 .TS

 center;

 r c c c c c c c.

-bajt	d6	d5	d4	d3	d2	d1	d0

-1	1	lb	rb	dy7	dy6	dx7	dx6

-2	0	dx5	dx4	dx3	dx2	dx1	dx0

-3	0	dy5	dy4	dy3	dy2	dy1	dy0

+bajt    d6    d5    d4    d3    d2    d1    d0

+1    1    lb    rb    dy7    dy6    dx7    dx6

+2    0    dx5    dx4    dx3    dx2    dx1    dx0

+3    0    dy5    dy4    dy3    dy2    dy1    dy0

 .TE

 .SS "3\-tlačítkový Microsoft protokol"

 Původní myš Microsoft měla pouze dvě tlačítka. Nyní jsou již i

@@ -120,12 +111,12 @@

 .TS

 center;

 r c c c c c c c c.

-bajt	d7	d6	d5	d4	d3	d2	d1	d0

-1	1	0	0	0	0	lb	mb	rb

-2	0	dxa6	dxa5	dxa4	dxa3	dxa2	dxa1	dxa0

-3	0	dya6	dya5	dya4	dya3	dya2	dya1	dya0

-4	0	dxb6	dxb5	dxb4	dxb3	dxb2	dxb1	dxb0

-5	0	dyb6	dyb5	dyb4	dyb3	dyb2	dyb1	dyb0

+bajt    d7    d6    d5    d4    d3    d2    d1    d0

+1    1    0    0    0    0    lb    mb    rb

+2    0    dxa6    dxa5    dxa4    dxa3    dxa2    dxa1    dxa0

+3    0    dya6    dya5    dya4    dya3    dya2    dya1    dya0

+4    0    dxb6    dxb5    dxb4    dxb3    dxb2    dxb1    dxb0

+5    0    dyb6    dyb5    dyb4    dyb3    dyb2    dyb1    dyb0

 .TE

 Bajty 4 a 5 popisují změny, které nastaly od vyslání bajtů 2 a 3.

@@ -142,13 +133,13 @@

 .TS

 center;

 r c c c c c c c c.

-bajt	d7	d6	d5	d4	d3	d2	d1	d0

-1	1	0	0	dxs	dys	lb	mb	rb

-2	0	dx6	dx5	dx4	dx3	dx2	dx1	dx0

-3	0	dy6	dy5	dy4	dy3	dy2	dy1	dy0

+bajt    d7    d6    d5    d4    d3    d2    d1    d0

+1    1    0    0    dxs    dys    lb    mb    rb

+2    0    dx6    dx5    dx4    dx3    dx2    dx1    dx0

+3    0    dy6    dy5    dy4    dy3    dy2    dy1    dy0

 .TE

 .SH SOUBORY

-.TP 

+.TP

 \fI/dev/mouse\fP

 často používaný symbolický odkaz na skutečné zařízení myši.

 .SH "DALŠÍ INFORMACE"

@@ -156,3 +147,4 @@

 .SH TIRÁŽ

 Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman\-pages\fP.  Popis projektu a

 informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man\-pages/.

+

diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man5/passwd.5 man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man5/passwd.5

--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/man-pages/man5/passwd.5	2009-02-09 01:15:10.000000000 +0100

+++ man-pages-cs-0.18.20090209/man-pages/man5/passwd.5	2009-11-27 16:48:41.000000000 +0100

@@ -31,7 +31,8 @@

 .\" This file was generated with po4a. Translate the source file.

 .\"

 .\"*******************************************************************

-.TH PASSWD 5 1998\-01\-05 Linux "Linux \- příručka programátora"

+.\" Aktualizováno podle man-pages-3.09-2 z distribuce Fedora 10

+.TH PASSWD 5 2009\-24\-11 Linux "Linux \- příručka programátora"

 .SH JMÉNO

 passwd \- seznam hesel uživatelů

 .SH POPIS

@@ -69,17 +70,17 @@

 .TP  1.0in

 \fIjméno_účtu\fP

 jméno uživatele systému. Nemělo by obsahovat velká písmena.

-.TP 

+.TP

 \fIheslo\fP

 zašifrované heslo uživatele, hvězdička (*) nebo písmeno \(aqx\(aq.

 (Viz \fBpwconv\fP(8)  pro vysvětlení \(aqx\(aq.)

-.TP 

+.TP

 \fIUID\fP

 číselná identifikace uživatele (user ID)

-.TP 

+.TP

 \fIGID\fP

 číselná identifikace skupiny (group ID)

-.TP 

+.TP

 \fIGECOS\fP

 Toto pole je volitelné a má jen informativní význam. Obvykle obsahuje

 celé jméno uživatele. GECOS znamená General Electric Comprehensive

@@ -88,10 +89,10 @@

 poslali tiskový výstup nebo dávku úloh GCOS serveru. Pole gcos v souboru

 hesel se používalo k uskladnění informací pro $IDENTcard. Nebylo to

 elegantní."

-.TP 

+.TP

 \fIadresář\fP

 domovský adresář uživatele ( \fB$HOME\fP)

-.TP 

+.TP

 \fIshell\fP

 program, který je spuštěn po úspěšném přihlášení (jestliže je

 prázdný, použije se \fI/bin/sh\fP).  Pokud je nastaven na neexistující

@@ -117,3 +118,4 @@

 .SH TIRÁŽ

 Tato stránka je součástí projektu Linux \fIman\-pages\fP.  Popis projektu a

 informace o hlášení chyb najdete na http://www.kernel.org/doc/man\-pages/.

+

diff -urN man-pages-cs-0.18.20090209-orig/nfs-utils/exports.5 man-pages-cs-0.18.20090209/nfs-utils/exports.5

--- man-pages-cs-0.18.20090209-orig/nfs-utils/exports.5	1999-05-31 19:28:34.000000000 +0200

+++ man-pages-cs-0.18.20090209/nfs-utils/exports.5	2009-11-27 16:57:41.000000000 +0100

@@ -1,4 +1,5 @@

-.TH EXPORTS 5 "2. května 1998"

+.\" Aktualizováno podle nfs-utils-1.1.4-1 z distribuce Fedora 10

+.TH EXPORTS 5 "27. listopadu 2009"

 .do hla cs

 .do hpf hyphen.cs

 .UC 5

@@ -10,10 +11,9 @@

 Soubor

 .I /etc/exports

 definuje přístupová práva pro souborové systémy, které mohou

-být exportovány NFS klientům. Je používán jak NFS mount démonem,

-.BR (mountd (8))

-tak i NFS server démonem

-.BR (nfsd (8)).

+být exportovány NFS klientům. Je používán programem \fIexportfs\fP(8)

+pro předávání informací jak NFS mount démonu \fImountd\fP(8),

+tak i NFS server démonu \fInfsd\fP(8).

 .PP

 Formát souboru je podobný formátu souboru

 .I exports

@@ -23,28 +23,252 @@

 jménu počítače je možno připojit seznam připojovacích parametrů v

 závorkách.  Prázdné řádky jsou ignorovány a znak # uvozuje komentář až

 do konce řádku.

+.sp

+Každý řádek také může mít jednu nebo více specifikací implicitního

+nastavení za jménem cesty v podobě pomlčky ("-") následované

+seznamem voleb. Tento seznam voleb je použit pro všechny následující

+exporty daného řádku.

+

+Prázdné řádky jsou ignorovány. Znak mříže ("#") uvozuje komentář a platí do konce

+řádku. Jednotlivé položky mohou pokračovat na novém řádku použitím zpětného

+lomítka. Pokud exportované jméno obsahuje mezery, mělo by být uvozeno

+dvojitými uvozovkami. Můžete také specifikovat mezery a jiné speciální znaky

+v exportovaném jméně pomocí zpětného lomítka následovaného číslem znaku v

+podobě tří číslic v osmičkové soustavě.

+

+Pro uložení změn v tomto souboru spusťte exportfs -ra nebo restartujte

+NFS server.

+

+.PP

+.SS Formát jména počítače

+.TP

+NFS klienti mohou být specifikováni několika způsoby:

+.sp

+.TP

+jeden host

+Toto je nejčastěji používaný formát. Hosta lze specifikovat buď zkráceným

+jménem rozeznávaným resolverem plným doménovým jménem nebo IP adresou.

+.sp

+.TP

+netgroups

+NIS netgroups mohou být zadány jako \fI@group\fP. Při kontrole

+členství je kontrolováno pouze jméno hosta. Prázdná jména hosta a jména

+obsahující pomlčku (-) jsou ignorovány.

+.sp

+.TP

+zástupné znaky

+Jména strojů mohou obsahovat zástupné znaky \fI*\fP a \fI?\fP. Toho lze

+výhodně využít pro zmenšení velikosti \fIexports\fP souboru. Například

+\fI*.cs.foo.edu\fP označuje všechny hosty v doméně \fIcs.foo.edu\fP.

+Jelikož tyto znaky zastupují i tečky v doménovém jméně, daný vzor bude

+odpovídat i doméně \fIcs.foo.edu\fP.

+.sp

+.TP

+IP sítě

+Můžete také exportovat všem hostům na dané IP (pod)síti najednou.

+Toho lze dosáhnout pomocí specifikace dvojice IP adresa a maska sítě

+\fIadresa/maska\fP kde maska může být specifikována jako dotted

+decimal nebo délkou masky (např. hodnoty '/255.255.252.0' nebo '/22'

+připojené za adresu sítě povede k identickým podsítím s desetibitovou

+adresou hosta). Zástupné znaky nefungují u IP adres, ačkoliv mohou

+náhodně fungovat pokud selže reverzní DNS vyhledávání.

+.sp

+.PP

+.SS RPCSEC_GSS bezpečnost

+Speciální řetězce "gss/krb5", "gss/krb5i" nebo "gss/krb5p" lze použít pro

+omezení přístupu ke klientům za použití rpcsec_gss. Nicméně tato syntaxe je

+zastaralá. V linuxových jádrech od verze 2.6.23 by mělo být používáno

+exportní nastavení "sec="

+.sp

+.TP

+.I sec=

+Volba sec= následovaná seznamem bezpečnostních flagů oddělených dvojtečkami,

+zpřísňuje export ke klientům, kteří používají tyto flagy. Dostupná bezpečností

+nastavení zahrnují sys (implicitní nastavení - žádná kryptografická ochrana),

+krb5 (pouze autentizace), krb5i (ochrana integrity) a krb5p (privacy protection).

+Záleží na pořadí specifikace flagů: preferované flagy by měly být na předních

+místech. Na pořadí samotného sec= nezáleží, pokud nemusí být ostatní parametry

+na předních místech kvůli vynucení provedení. V tom případě lze vložit několik

+sec= sekcí.

+

 .PP

 .SS Základní přepínače

+\fIexportfs\fP rozeznává následující exportní nastavení:

+.sp

 .TP

-.IR secure "\*d"

+.I secure

 Tento přepínač vyžaduje, aby připojení vycházelo z portu s číslem menším

 než IPPORT_RESERVED (1024). Toto je standardní nastavení. Pro jeho změnu

 zadejte

 .IR insecure .

 .TP

-.IR ro

-Povoluje přístup pouze pro čtení pro toto připojení. Standardně je povolen

-přístup i pro zápis. Ten je možno explicitně uvést pomocí přepínače

-.IR rw .

-.TP

-.IR link_relative

-Konvertuje absolutní symbolické odkazy (tj. ty, které začínají lomítkem)

-na relativní přidáním správného počtu ../ na začátek, abychom se posunuli

-z adresáře s odkazem do kořene serveru. Tento přepínač má význam pouze

-tehdy, není-li souborový systém připojen jako kořen.

-.TP

-.IR link_absolute

-Odkazům se ponechává jejich původní význam. Toto je standardní nastavení.

+.IR rw

+Povoluje jak čtení tak zápis na tomto NFS zařízení. Implicitně není povolen

+žádný požadavek, který mění stav souborového systému. Toho lze dosáhnout

+pomocí nastavení \fIro\fP.

+.TP

+.IR async

+Toto nastavení dovoluje NFS serveru neposlechnout NFS protokol a

+odpovědět na požadavek dříve, než byly jakékoliv změny provedené

+daným požadavkem uloženy (např. na

+disk).

+

+Použití tohoto nastavení obvykle zlepšuje výkonnost, ale za cenu, že

+při nečistém restartu serveru (například při pádu) se mohou ztratit

+nebo poškodit data

+.TP

+.IR sync

+Odpoví na dotaz až když jsou změny promítnuty do stabilního úložiště

+(viz \fIasync\fP výše.)

+V nfs-utils do verze 1.0.0 včetně bylo toto nastavení implicitní. Od verze

+1.0.0 je \fIsync\fP implicitní nastavení a \fIasync\fP musí být explicitně

+specifikováno. Aby si byly administrátoři vědomi

+této změny, tak program 'exportfs' vypíše varovnou hlášku v případě, že není

+specifikováno ani \fIsync\fp ani \fIasync\fp.

+.TP

+.IR no_wdelay

+Toto nastavení nemá žádný efekt, je-li nastaveno i \fIasync\fP. NFS server

+totiž běžně zpozdí provedení požadavku o zápis na disk pokud se domnívá, že

+další podobný požadavek o zápis je již zpracováván nebo brzy přijde. Toto

+umožňuje provedení několik požadavků na zápis najednou, což může zlepšit

+výkon. Pokud NFS server vyřizuje malé nesouvisející požadavky, pak toto

+nastavení může naopak výkon snížit, takže volba \fIno_wdelay\fP je možno

+použít pro vypnutí. Implicitního nastavení lze dosáhnout pomocí volby

+\fIwdelay\fP.

+.TP

+.IP nohide

+Tato volba je založena no volbě z IRIX NFS nesoucí stejné jméno. Běžně pokud

+server exportuje dva systémy souborů přičemž jeden je připojený do druhého,

+tak klient musí explicitně připojit oba systémy souborů, aby k nim získal

+přístup. Pokud se připojí pouze rodičovský souborový systém, pak bude vidět

+pouze prázdný adresář v místě, kde má být připojen druhý systém. Ten je totiž

+skrytý.

+

+Nastavením volby \fInohide\fP způsobí, že tento souborový systém nebude skrytý

+a klient s dostatečnými právy bude moci přecházet z rodičovského souborového

+systému do systému podřízeného bez toho, aby zaznamenal jakoukoli změnu.

+

+Nicméně někteří NFS klienti si nedokáží dost dobře v takovéto situaci poradit.

+Například je možné, že dva soubory v jednom souborovém systému budou mít

+stejné číslo inodu.

+

+Volba \fInohide\fP je momentálně efektivní pouze při exportu na \fIjednoho

+osta\fP. Nefunguje spolehlivě při exportu internetové skupiny, podsítě ani

+za použití zástupných znaků.

+

+Tato volba může být v některých situacích velmi užitečná, nicméně by měla být

+používána obezřetně a po ověření, že klient zvládá situaci bez problémů.

+

+Tato volba může být zrušena pomocí \fIhide\fP.

+.TP

+.IR crossmnt

+Tato volba je podobná \fInohide\fP, ale umožňuje klientovi přesunout se ze

+systému označeného crossmnt do exportovaného systému, který je do něj

+připojen. Takže pokud synovský souborový systém "B" je připojen do rodičovského

+systému "A", pak nastavení crossmnt na "A" má stejný efekt jako nastavení nohide

+na "B".

+.TP

+.IR no_subtree_check

+Tato volba znemožní kontrolu podstromů což má sice mírné bezpečností důsledky,

+ale může to zlepšit spolehlivost za určitých podmínek.

+

+Pokud je podadresář souborového systému exportován, ale celý souborový systém

+nikoli, pak vždy když dorazí NFS požadavek, tak server musí kontrolovat nejen

+přítomnost souboru v daném souborovém systému (což je snadné), ale také zda

+je soubor v exportovaném stromě (což je složitější). Takováto kontrola je nazvána

+\fIkontrola podstromu\fP.

+

+Aby mohla být tato kontrola provedena, musí server poskytnout informace o místě,

+kde je soubor uložen ve "filehandle", který je poslán klientovi. Toto může

+způsobit problémy s přístupem k souborům, které jsou přejmenovány zatímco je má klient otevřené (ačkoli v některých jednoduchých případech to stále funguje).

+

+Kontrola podstromu je také často používána pro ověření, že soubory, které jsou

+v adresářích ke kterým má přístup pouze root, jsou přístupné pouze když je

+souborový systém exportován s \fIno_root_squash\fP (viz níže), i když soubor sám

+může povolovat přístup i ostatním.

+

+Obecně lze říci, že souborový systém domovského adresáře, který je běžně exportován

+jako root a může se v něm vyskytnout mnoho přejmenování, by měl být exportován bez

+kontroly podstromů. Na druhou stranu souborový systém, který je pouze pro čtení a

+neočekává se přinejmenším velké množství přejmenování (např. /usr nebo /var) a pro něž

+je možný export podadresářů, mohou být exportovány s kontrolou podstromů.

+

+povolení kontroly podstromů lze zapnout pomocí \fIsubtree_check\fP.

+

+Od verze 1.1.0 včetně je defaultní nastavení \fIno_subtree_check\fP, protože

+kontrola podstromů většinou nadělá více škody než užitku. Pokud na kontrole

+podstromů trváte měli by jste explicitně uvést tuto volbu v

+.B exports

+souboru. Pokud nezadáte žádnou volbu budete na to upozorněni.

+.TP

+.IR insecure_locks

+.TP

+.IR no_auth_nlm

+Tato volba (dvě výše uvedená jména jsou ekvivalentní) říká NFS serveru, aby nevyžadoval

+autentizaci blokujících požadavků (například požadavků, které používají NLM protokol).

+Za normálních podmínek bude NFS server vyžadovat, aby měl blokující požadavek údaje od

+uživatele, který má práva na čtení daného souboru. Pokud je však nastavena tato volba pak

+takováto kontrola nebude prováděna.

+

+První implementace NFS klientů neposkytovaly uživatelské údaje blokujícím požadavkům a dnes

+ještě stále existuje mnoho NFS klientů, kteří jsou založeni na starých implementacích.

+Použijte tuto volbu pokud zjistíte, že máte problému s uzamykáním souborů.

+

+Běžné chování znamenající vyžadování autentizace for NLM požadavku může být explicitně

+vynuceno jedním z příkazů \fiauth_nlm\fP nebo \fIsecure_locks\fP.

+.TP

+.IR no_acl

+Na některých speciálně patchovaných kernelech a při exportu souborových systémů podporujících

+ACL říká tato volba nfs démonovi, aby neodhaloval ACL klientům, takže klienti budou vidět pouze

+podmnožinu povolení na daném souborovém systému. Tato volba je bezpečná pro souborové systémy

+používané NFSv2 a staršími NFSv3 klienty, kteří rozhodují o přístupu lokálně. Noví NFSv3

+klienti používají ACCESS RPC pro rozhodování o přístupu k serveru.  Je důležité vědět, že volba

+\fIno_acl\fP má efekt pouze u kernelů, které jsou speciálně patchované a při exportu souborového

+systému podporujícího ACL. Bežně se exportuje s ACL (takže \fIno_acl\fP je vypnuté).

+.TP

+.IR "mountpoint="cesta

+.TP

+.IR mp

+Tato volba dovoluje exportovat pouze adresář, který již byl úspěšně připojen. Pokud není zadána

+žádná cesta (například \fImountpoint\fp nebo \fImp\fP) pak exportní bod musí být také bodem

+připojení. Pokud tomu tak není, pak exportní bod není exportován. Toto zajišťuje, že adresář,

+který je ve struktuře pod bodem připojení, nebude náhodně exportován, pokud se například vyskytne

+chyba disku při připojování.

+

+Pokud je zadána cesta (například \fImountpoint=\fP/cesta nebo \fImp=\fP/cesta) pak zadaná  cesta

+musí být připojovacím bodem kam bude exportován bod exportu.

+.TP

+.IR "fsid=" num|root|uuid

+NFS musí být schopen identifikovat každý souborový systém, který exportuje. Za běžných okolností

+použije UUID souborového systému (pokud souborový systém nějaké UUID má) nebo číslo zařízení na

+kterém se souborový systém nachází(pokud je souborový systém uložen na zařízení).

+

+Jelikož ne všechny souborové systémy jsou uložené na zařízeních a zdaleka ne všechny souborové

+systémy mají UUID, je někdy nutné říci NFS jak má daný souborový systém identifikovat. K tomu

+slouží volba \fIfsid=\fP.

+

+V NFSv4 existuje speciální souborový systém, který je kořenem pro všechny exportované

+souborové systémy. To je určeno pomocí \fIfsdi=0\fP nebo \fIfsid=root\fP. Obě volby

+znamenají přesně to samé.

+

+Jiné souborové systémy mohou být identifikovány malým celým číslem (small integer) nebo

+pomocí UUID, které by mělo obsahovat 32 hexadecimálních číslic a příslušnou interpunkci.

+

+Linuxová jádra až do verze 2.6.20 neumí pracovat s UUID a proto musí být pro identifikaci

+použito malého celého čísla, v případě, že je to třeba. Je povoleno nastavit identifikaci

+pomocí UUID a čísla, takže stejná konfigurace může pracovat jak na starém tak i na

+novém kernelu.

+.TP

+.IR "refer="path@host[+host][:path@host[+host]]

+Klient odkazující se na exportní bod bude vyzván, aby vybral z nabízeného listu

+alternativních lokací pro souborový systém. (Je důležité vědět, že musí mít

+vlastní bod připojení, tak aby nebyl vyžadován jiný souborový systém, například

+\fImount -- bind\fP /path /path je dostačující.)

+.TP

+.IR "replicas="path@host[+host][:path@host[+host]]

+Pokud klient žádá alternativní lokalitu pro svůj exportní bod, bude mu poskytnut seznam

+alternativ. (Je důležité vědět, že samotnou replikaci souborového systému je třeba

+ošetřit jinde.)

 .SS Mapování uživatelských identifikací

 .PP

 .I nfsd

@@ -56,7 +280,7 @@

 .PP

 Velmi často není vhodné, aby uživatel root na jednom počítači byl také

 rootem, když přistupuje na soubory na NFS serveru. Proto se uid 0 obvykle

-mapuje na jiné uid zvané anonymní nebo 

+mapuje na jiné uid zvané anonymní nebo

 .I nobody .

 Tento mód je standardní (nazývá se root squashing) a lze jej vypnout

 pomocí

@@ -72,9 +296,9 @@

 Navíc nfsd umožňuje nastavit mapování dalších uid a gid na uživatele nobody.

 Mapování všech na nobody lze nastavit přepínačem

 .IR all_squash .

-.PP 

-Aby bylo možno dynamicky nastavit mapování lokálních a vzdálených 

-uid a gid použijte 

+.PP

+Aby bylo možno dynamicky nastavit mapování lokálních a vzdálených

+uid a gid použijte

 .I nfsd

 přepínač

 .I map_daemon ,

@@ -86,44 +310,24 @@

 .TP

 .IR root_squash

 Mapuje požadavky uid/gid 0 na anonymní uid/gid. Všimněte si, že se to netýká

-jiných stejně citlivých uživatelů, jako je např. 

+jiných stejně citlivých uživatelů, jako je např.

 .IR bin .

 .TP

 .IR no_root_squash

 Vypíná root_squash. Obvykle je vhodný pro bezdiskové stanice.

-.TP

-.IR squash_uids " a " squash_gids

-Seznam uid/gid, které se mají také mapovat na anonymního uživatele.

-Správný seznam vypadá např. takto:

-.IP

-squash_uids=0-15,20,25-50

-.IP

-Obvykle je však tento seznam jednodušší:

-.IP

-squash_uids=0-100

 .IP

 .TP

 .IR all_squash

 Mapuje všechny uživatele na anonymního. Lze jej s výhodou použít na

 NFS-export veřejných FTP stromů či jiných veřejně sdílených adresářů.

-Vypíná se pomocí 

+Vypíná se pomocí

 .IR no_all_squash ,

 což je standardní nastavení.

 .TP

-.IR map_daemon

-Tento přepínač zapíná dynamické mapování uid a gid. Každý požadavek

-je přeložen do odpovídajícího serverového uid/gid a každá odpověď

-zase obráceně. Vyžaduje, aby byl démon

-.BR rpc.ugidd (8)

-spuštěn na straně klienta. Standardně je nastaveno

-.IR map_identity ,

-které ponechává všechna uid beze změny. Přitom se však v každém 

-případě použije nastavení přepínačů sqash, které mají přednost.

-.TP

 .IR anonuid " a " anongid

-Tyto přepínače explicitně nastavují anonymní uid a gid. Primární použití 

+Tyto přepínače explicitně nastavují anonymní uid a gid. Primární použití

 je pro PC/NFS klienty, kde se může každý požadavek jevit, jako byl přišel

-od jediného klienta. Jako příklad uveďme export pro 

+od jediného klienta. Jako příklad uveďme export pro

 .I /home/joe

 v příkladech dole, které mapuje každý požadavek na uid 150 (o kterém se

 předpokládá, že patří uživateli joe).

@@ -150,38 +354,15 @@

 adresář libovolnému počítači, přičemž všechny požadavky jsou prováděny

 jako uživatel nobody.

 Přepínač

-.I insecure 

+.I insecure

 dovoluje připojit klienty, kteří nepoužívají porty rezervované pro NFS.

-.SH UPOZORNĚNÍ

-Na rozdíl od jiných implementací NFS serveru tento

-.B nfsd

-démon dovoluje exportovat adresář i podadresáře témuž klientovi, např.

-.IR /usr " a " /usr/X11R6 .

-V tomto případě se použijí přepínače, které jsou nejblíže. Dejme tomu, že

-klient přistupuje na soubor v 

-.IR /usr/X11R6 ,

-pak se uplatní přepínače pro 

-.I /usr/X11R6 .

-Toto platí v případě, že jsou tyto přepínače definovány maskou nebo pro

-síťovou skupinu.

 .SH SOUBORY

 .TP

-.I /etc/exports

-Konfigurační soubor pro  

-.BR nfsd (8).

-.TP

-.I /etc/passwd

-Soubor hesel.

-.SH DIAGNOSTIKA

-Chyba v tomto souboru je hlášena pomocí 

-.BR syslogd (8)

-jako úroveň NOTICE až DAEMON kdykoli je 

-.BR nfsd (8)

-nebo

-.BR mountd (8)

-spuštěn.

+.I /etc/exports(8)

 .SH VIZ TÉŽ

+.BR exportfs (8),

+.BR netgroup (5),

 .BR mountd (8),

 .BR nfsd (8),

-.BR nfs (5),

-.BR passwd (5).

+.BR showmount (5).

+